AxR1: Podnož, která změnila dějiny kalifornského vína

Když dnes ochutnáváme sklenku kvalitního vína z Napa Valley nebo Sonony, málokdy si uvědomíme, kolik dramatických příběhů se skrývá za jeho vznikem. Jedním z nejzajímavějších je příběh podnože AxR1 – nenápadné, ale kdysi velmi důležité součásti vinic, která na desítky let ovlivnila podobu kalifornského vinařství.

AxR1 byla dlouho považována za téměř dokonalé řešení proti jednomu z největších nepřátel révy: fyloxéře nbeo-li révokazu. Pomohla vybudovat slavné vinice a přispěla k rozmachu kalifornských vín po celém světě. Nakonec se však ukázalo, že má vážnou slabinu. Její vzestup a pád se stal jednou z největších lekcí v historii vinařství.

Co znamená pojem podnož?

Než se pustíme do samotného příběhu  podnože AxR1, pojďme si ve stručnosti vysvětlit, co pojem „podnož“ vlastně znamená.

V současnosti se většina vinné révy nepěstuje na vlastních kořenech. Ušlechtilé odrůdy (například Cabernet Sauvignon, Chardonnay nebo Pinot Noir) se naroubují na kořeny jiné révy, tzn. na podnož. Takové kořeny zajišťují:

• vyšší odolnost vůči škůdcům a chorobám,

• lepší přizpůsobení půdě,

• regulaci růstu keře,

• často i delší životnost vinice.

Podnož je tedy takovým „neviditelným základem domu“, na kterém stojí celý vinohrad. Přestože ji běžný návštěvník vinice nikdy nevidí, má zásadní vliv na výslednou kvalitu vína.

Vyšlechtění podnože AxR1

AxR1 je historická podnož vinné révy, kterou v roce 1879 ve Francii vyšlechtil Victor Ganzin křížením evropské odrůdy Aramon (Vitis vinifera) a amerického druhu Vitis rupestris. Celým názvem se jedná o Aramon x Rupestris Ganzin No. 1. Snahou Victora Ganzina bylo vytvořit silnou, dobře rostoucí, produktivní a odolnou révu.

Americké révy totiž po tisíce let žily s révokazem a dokázaly se mu přizpůsobit. Jejich kořeny se po napadení rychle hojily. Evropské odrůdy takovou obranu neměly a poškození kořenů pro ně bylo často smrtelné.

AxR1 tedy měla být kompromisem mezi oběma světy. Nabízela sílu, vitalitu, dobrou plodnost i snadné množení. Zpočátku se zdálo, že se tento plán podařil, avšak časem se ukázalo, že tato podnož má velké slabiny v oblastech, se kterými vinaři rozhodně nepočítali. 

Révokaz: malý hmyz, velká pohroma

Všechny odrůdy vinné révy po celém světě od konce 19. století trápí drobný škůdce jménem fyloxéra, česky révokaz. Tento nenápadný hmyz napadá kořeny révy, oslabuje je a vytváří drobná poranění, do nichž se dostávají choroby.

V Evropě způsobil v 19. století téměř úplnou katastrofu. Miliony hektarů vinic byly zničeny a celé vinařské regiony se musely znovu budovat. Jediným skutečně účinným řešením se nakonec ukázalo roubování na americké podnože.

Do Kalifornie se révokaz dostal pravděpodobně už v druhé polovině 19. století, v období, kdy se mezi Evropou a Amerikou intenzivně obchodovalo s rostlinami. Vinaři i zahradníci tehdy dováželi sazenice, řízky a celé rostliny z Francie i z východního pobřeží USA, často bez jakékoli kontroly. Přitom fyloxéra se šíří velmi nenápadně. Může být přítomna v půdě, na kořenech sazenic nebo na zahradním nářadí. Stačilo, aby byla jediná infikovaná zásilka révy vysazena na vhodném místě, a škůdce se mohl začít šířit dál.

První oficiální výskyt byl v Kalifornii zaznamenán v roce 1873 v oblasti Sonoma. Odtud se révokaz postupně rozšířil do Napa Valley a dalších vinařských regionů. Šíření bylo zpočátku pomalé, protože vinice byly často oddělené a doprava nebyla tak rychlá jako dnes. Situace se však změnila s rozvojem železnice, silniční dopravy a vinařského obchodu. Pohyb lidí, techniky a rostlinného materiálu začal být mnohem intenzivnější. Révokaz se tak dostával do dalších regionů velmi rychle.

Mnoho vinařů si dlouho neuvědomovalo skutečnou příčinu problémů. Slábnutí keřů bylo připisováno suchu, špatné půdě nebo chorobám. Teprve postupně se ukázalo, že hlavním viníkem je právě fyloxéra. Přítomnost tohoto hmyzu nakonec donutila kalifornské vinaře hledat řešení podobně jako jejich kolegy v Evropě – tedy v používání odolných podnoží.

AxR1 v Kalifornii

Na přelomu 19. a 20. století začali američtí odborníci systematicky testovat různé podnože. Významnou roli sehráli vědci z University of California, především George Husmann a Frederick Bioletti.

AxR1 se v pokusech jevila velmi dobře:

• rostla silně a rovnoměrně,

• poskytovala stabilní výnosy,

• dobře se množila ve školkách,

• přizpůsobovala se různým půdám i klimatickým podmínkám.

Navíc dlouhou dobu nejevila vážné známky napadení révokazem. Vinaři tak získali dojem, že našli téměř ideální řešení.

Postupně se AxR1 stala nejoblíbenější podnoží v Napa Valley, Sonome i dalších oblastech severní Kalifornie. Od 50. do 70. let na ní rostla většina nových vinic. V některých regionech to bylo až 70 % výsadeb.

Díky AxR1 mohli vinaři vysazovat rozsáhlé vinice bez obav z rychlého napadení révokazem. To umožnilo stabilní rozvoj vinařství a přilákalo nové investory. Vznikaly slavné podniky, rozšiřovaly se rodinné vinařské domy a Kalifornie si postupně budovala pověst producenta kvalitních vín. AXR1 se stala tichým spojencem tohoto úspěchu. Mnozí vinaři na ni vzpomínali jako na „spolehlivého partnera“, který jim umožnil soustředit se na styl vína místo neustálého boje se škůdci.

První varovné signály

Na začátku 80. let si někteří vinaři všimli, že jejich keře začínají slábnout. Listy žloutly, výnosy klesaly a celé řady vinic postupně odumíraly. Zpočátku se zdálo, že jde o běžné problémy spojené se stárnutím vinic nebo výživou půdy. Brzy se však ukázalo, že příčina je vážnější: révokaz si našel cestu i k odnoži AxR1. V roce 1985 byl popsán nový, agresivnější typ fyloxéry, který dokázal tuto podnož napadat mnohem účinněji než dřívější populace.

Hlavním problémem AXR1 byla její genetická „slabina“. Obsahovala totiž část evropské révy Vitis vinifera, která je vůči révokazu velmi citlivá. Po dlouhou dobu to nebyl problém, ale postupem času se škůdce přizpůsobil a dokázal tuto slabinu využít a začal se na kořenech AxR1 množit stále rychleji. Situaci dále zhoršovaly moderní pěstitelské metody, například kapičková závlaha, která udržovala půdu vlhkou a vytvářela tak ideální prostředí pro šíření fyloxéry v horních vrstvách půdy. Napadení rostlin bylo navíc dlouhou dobu takřka neviditelné. Vinice vypadaly na povrchu zdravě, zatímco pod zemí už docházelo k jejich postupnému odumírání.

Vinařská krize v Napa Valley

Na konci 80. let už bylo jasné, že podnož AxR1 představuje vážný problém. Univerzita UC Davis v roce 1989 oficiálně doporučila její úplné vyřazení. Během několika let musely být vypěstované a znovu vysázené desetitisíce hektarů vinic. Odhady mluví o ztrátách přesahujících jednu miliardu dolarů. Pro mnoho vinařů to byla těžká rána. Někteří přišli o velkou část příjmů, jiní museli investovat obrovské částky do obnovy. Zároveň to ale byla i příležitost k novému začátku.

Při obnově vinic už vinaři postupovali mnohem opatrněji. Začali používat podnože založené čistě na amerických druzích, například St. George, 101-14 nebo 110R.

Změnilo se také mnoho dalších věcí, jako byla napaříklad hustota výsadby, systémy vedení révy, práce s výnosy, výběr klonů a hospodaření s vodou. Díky tomu vznikly moderní vinice, které lépe odpovídaly místnímu terroiru i stylu vín, o jaký vinaři usilovali. Důraz se začal klást na kvalitu, nikoli na kvantitu.

Obnova vinic po krizi s podnoží AxR1 sehrála klíčovou roli v kvalitativním posunu kalifornských vín v 90. letech. Nové výsadby byly lépe přizpůsobené jednotlivým polohám. Vinaři se více soustředili na práci ve vinici, omezení výnosů a šetrné hospodaření. Díky tomu začala vznikat vína s větší hloubkou, elegancí a schopností zrání. Napa Valley se definitivně zařadilo mezi nejprestižnější vinařské regiony světa.

Dnes je výběr podnoží považován za jedno z nejdůležitejších rozhodnutí, při zakládání vinic. Při výběru se zohledňuje nejen ochrana proti révokazu, ale také typ půdy, dostupnost vody, odolnost vůči suchu a dalším okolnostem. Díky tomu má každá vinice svoji podnož tzv. na míru. Současně využívají moderní vinařství monitoring a analýzy půdy a také satelitní snímky, aby odhalili možné komplikace co nejdříve.

Podnož AxR1 sehrála v dějinách kalifornského vinařství mimořádně významnou roli. Po desetiletí pomáhala budovat slavné vinice Napa Valley a Sonony a přispěla k mezinárodnímu úspěchu kalifornských vín. Její pozdější selhání však ukázalo, že v zemědělství neexistují definitivní řešení. Díky této zkušenosti je dnes kalifornské vinařství silnější, modernější a lépe připravené na budoucí výzvy.

Zdroje:

https://www.guildsomm.com/public_content/features/articles/b/kelli-white/posts/phylloxera-vastatrix

https://www.wineenthusiast.com/basics/advanced-studies/napa-valley-phylloxera/

http://graperootstock.org/wp-content/uploads/2016/12/Walker-2014-Research-Report.pdf

29.1.2026