1976
09.06.2021
Jacopo Prisco, CNN • 10.Května 2021
Hodnocení v Paříži: Degustace, která navždy změnila svět vína.
(CNN) — Před 45 lety se při slepé degustaci v pařížském hotelu sešly ti nejvýznamnější francouzští odborníci na víno.
Francouzská vína se povyšovala nad Kalifornií. V té době to ani nevypadalo jako spravedlivá soutěž - Francie vyráběla nejlepší vína světa a údolí Napa ještě nebylo ani na mapě - výsledek se zdál být zřejmý.
Místo toho se ale odehrálo největší překvapení v historii vína. Kalifornie u poroty zabodovala a zvítězila jak v červené, tak i bílé kategorii a porazila tak legendární chateaux z Bordeaux a Burgundska.
Jediný přítomný novinář, George M. Taber z časopisu Time, později ve svém článku napsal, že „došlo k nemyslitelnému“, a v narážce na řeckou mytologii nazval tuto událost jako „The Judgment of Paris“. Tento pojem bude navždy známý.
„Karty se zamíchaly“ říká Mark Andrew, odborník na víno a spoluzakladatel časopisu Noble Rot, „kalifornské víno katapultovalo na vrchol konverzace o vynikajícím víně.“ Byl to zlomový okamžik.
S nápadem slepé degustace přišel britský expert na víno Steven Spurrier (vpravo).
Za tímto bláznivým nápadem stál britský obchodník s vínem Steven Spurrier, který v březnu 2021 zemřel ve věku 79 let. „Byla to legenda,“ říká Andrew, který Spurriera znal 15 let. „Byl to člověk s otevřenou myslí, který měl neuvěřitelné znalosti o víně na základě jeho kvality a vnitřní hodnoty, né jen jeho reputace.“
Na začátku 70. let vlastnil Spurrier v Paříži vinotéku a hned vedle ní i vinařskou školu s názvem L'Academie du Vin. Stály na pravém břehu řeky Seiny, kde sídlila většina zahraničních bank a firem. I proto se oba podniky zaměřovali především na cizince, kteří nemluvili francouzky.
Spurrier rád předváděl vína z jiných zemí - tak trochu jako akt vzpoury v Paříži - degustaci chtěl pojmout jako způsob propagace svého podnikání.
Americká spolupracovnice Spurriera, Patricia Gastaud-Gallagher navštívila Kalifornii v roce 1975 a byla ohromena rostoucí kvalitou místních vinařství a jejich nabídkou. Navrhovala, aby se ochutnávka konala ku příležitosti dvoustého výročí amerického boje za nezávislost v roce 1776. Rovněž vyzvala Spurriera, aby sám navštívil Kalifornii a vybral si několik vhodných kandidátů.
A tak počátkem května 1976 Spurrier a jeho manželka Bella vyrazili do San Franciska na obhlídku vinařství. Rezidentka Napa Valley a znalec vína Joanne DePuy, provedla manželé Spurrierovy okolím a seznámila je s místními vinaři. „Steven chtěl jít do menších butikových vinařství,“ řekla CNN. „Měl velmi dobré chuťové buňky a koupil vína, která mu chutnala, za plnou cenu.“
Láhve v letadle
Vína byla přivezena do Evropy díky 30ti kalifornským vinařům.
DePuy hrála při přípravě degustace rozhodující roli. Spurrier si uvědomil, že převést v letadle dvě desítky lahví vína by bylo obtížné a hrozilo, že budou zadrženy na celnici. Proto raději požádal DePuy, aby převezla víno do Paříže ona, protože měla v polovině května prohlídku francouzských vinic, kam s ní cestovalo i 30 kalifornských vinařů. Láhve mohli přepravovat jako osobní příspěvek.
„Jedna láhev se rozbila,“ vzpomíná. „Steven přijel, aby se se mnou setkal ve svém obvyklém bílém obleku. Byli jsme tam a čekali na svá zavazadla a na vína. Cítila jsem to dřív, než jsem to viděla - jedno ze zavazadel mělo na vnější straně červenou barvu a já jsem řekla:“ Ach, můj. ' Ale Steven byl velmi laskavý. Řekl: "To je v pořádku, žádný problém." Z každého vína měl alespoň dvě lahve. “
Ochutnávka, která se připravuje šest měsíců, byla naplánována na 24. května 1976 v hotelu Intercontinental nedaleko Spurrierové vinotéky a školy. Mezi devíti francouzskými soudci byla Odette Khan, redaktorka prestižního časopisu o víně, a Aubert de Villaine, ředitel Domaine de la Romanée-Conti, burgundského panství, které vyrábí jedny z nejlepších a nejdražších vín na světě.
Spurrier neměl v úmyslu vyvolat rozruch nebo jakkoliv ponížit francouzské soudce. Chtěl jen vytvořit uznání pro kalifornská vína a zajistit propagaci své školy. Přišel na způsob, jak to udělat zajímavější: vybral čtyři nejlepší bílá vína z Burgundska a čtyři nejlepší červené bordeaux směsi ze svého sklepa, a postavil je proti americkým vínům, se zakrytými etiketami.
„Až na poslední chvíli se Steven rozhodl změnit běžnou degustaci na slepou. V té době to byl velmi inovativní způsob srovnávání kontrastu vín,“ říká Andrew.
Z francouzských vín Spurrier vybral Batard-Montrachet, Chateau Mouton-Rothschild a Chateau Haut-Brion - elita dobrého vína. Z Kalifornie, celkem 12 vín, zahrnovaly jména jako Ridge Vineyards, Abbey Freemark, Spring Mountain, Stag's Leap Wine Cellars a Chateau Montelena - to vše bylo v Evropě velmi neznámé.
Novinář George M. Taber dostal lístek s názvy podávaných vín, takže přesně věděl, co porota ochutnává. Brzy si uvědomil, že se tato akce stává zajímavá, když jeden z porotců ochutnal bílé víno a prohlásil: „To je určitě Kalifornie. Bez vůně. “když ochutnával Batard-Montrachet, burgundské Chardonnay, které je často kategorizováno jako jedno z nejlepších bílých vín na světě.
Nemyslitelné se stalo skutečností.
Když Spurrier sčítal skóre, ukázalo se, že v kategorii bílého vína dominovala Kalifornie. Vítězem bylo Chardonnay ze Chateau Montelena z roku 1973 a v první pětce tři americká vína. V červené kategorii vyšel nejlépe1973 Cabernet Sauvignon ze Stag's Leap Wine Cellars, který těsně vytlačil Chateau Mouton-Rothschild z Bordeaux z roku 1970.
Byl to výsledek David versus Goliáš, přičemž vína, která byla mnohem levnější a mladší, se nečekaně dostávala výš. Chateau Montelena se v té době prodávalo za přibližně 6,50 $ za láhev, což je malý zlomek ceny jeho francouzských soupeřů; Stag's Leap byl založen o pouhých šest let dříve, v roce 1970, zatímco vinařství v Chateau Mouton-Rothschild zde bylo již tři století. Oba vítězové pocházeli z údolí Napa, které se stalo jednou z předních vinařských oblastí na světě.
Francouzští porotci nebyli výsledky nijak ohromeni. Odette Khan podle Tabera neúspěšně požadovala zpět svůj bodovací lístek, aby svět nevěděl, jak hodnotila vína, zatímco Aubert de Villaine událost později popsal jako „kopnutí do pozadí francouzského vína“.